Wörterbuch für Latein-Deutsch und Deutsch-Latein

Formentabelle zu "depravare"

Verb

Präsens (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravo	depravor
2. Person Singular	depravas	depravaris, depravare
3. Person Singular	depravat	depravatur
1. Person Plural	depravamus	depravamur
2. Person Plural	depravatis	depravamini
3. Person Plural	depravant	depravantur

Imperfekt (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravabam	depravabar
2. Person Singular	depravabas	depravabaris, depravabare
3. Person Singular	depravabat	depravabatur
1. Person Plural	depravabamus	depravabamur
2. Person Plural	depravabatis	depravabamini
3. Person Plural	depravabant	depravabantur

Futur I (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravabo	depravabor
2. Person Singular	depravabis	depravabere, depravaberis
3. Person Singular	depravabit	depravabitur
1. Person Plural	depravabimus	depravabimur
2. Person Plural	depravabitis	depravabimini
3. Person Plural	depravabunt	depravabuntur

Perfekt (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravavi	—
2. Person Singular	depravavisti	—
3. Person Singular	depravavit	—
1. Person Plural	depravavimus	—
2. Person Plural	depravavistis	—
3. Person Plural	depravaverunt, depravavere, depravare	—

Plusquamperfekt (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravaveram	—
2. Person Singular	depravaveras	—
3. Person Singular	depravaverat	—
1. Person Plural	depravaveramus	—
2. Person Plural	depravaveratis	—
3. Person Plural	depravaverant	—

Futur II (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravavero	—
2. Person Singular	depravaris, depravaveris	—
3. Person Singular	depravaverit	—
1. Person Plural	depravaverimus	—
2. Person Plural	depravaveritis	—
3. Person Plural	depravarint, depravaverint	—

Präsens (Konjunktiv)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravem	depraver
2. Person Singular	depraves	depravere, depraveris
3. Person Singular	depravet	depravetur
1. Person Plural	depravemus	depravemur
2. Person Plural	depravetis	depravemini
3. Person Plural	depravent	depraventur

Imperfekt (Konjunktiv)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravarem	depravarer
2. Person Singular	depravares	depravarere, depravareris
3. Person Singular	depravaret	depravaretur
1. Person Plural	depravaremus	depravaremur
2. Person Plural	depravaretis	depravaremini
3. Person Plural	depravarent	depravarentur

Perfekt (Konjunktiv)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravaverim	—
2. Person Singular	depravaris, depravaveris	—
3. Person Singular	depravaverit	—
1. Person Plural	depravaverimus	—
2. Person Plural	depravaveritis	—
3. Person Plural	depravaverint, depravarint	—

Plusquamperfekt (Konjunktiv)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravavissem	—
2. Person Singular	depravavisses	—
3. Person Singular	depravavisset	—
1. Person Plural	depravavissemus	—
2. Person Plural	depravavissetis	—
3. Person Plural	depravavissent	—

Infinitiv
	Präsens	Perfekt
Aktiv	depravare	depravavisse
Passiv	depravari, depravarier	—

Imperativ I
	Aktiv	Passiv
2. Person Singular	deprava	depravare
3. Person Singular	—	—
2. Person Plural	depravate	depravamini
3. Person Plural	—	—

Imperativ II
	Aktiv	Passiv
2. Person Singular	depravato	depravator
3. Person Singular	depravato	depravator
2. Person Plural	depravatote	—
3. Person Plural	depravanto	depravantor

PPP
	Singular	Plural
Nominativ	deprauata, depravatus, depravatum	depravati, deprauata, depravatae
Genitiv	depravati, depravati, depravatae	depravatorum, depravatorum, depravatarum
Dativ	depravato, depravato, depravatae	depravatis
Akkusativ	depravatum, depravatam, depravatum	deprauata, depravatos, depravatas
Ablativ	deprauata, depravato, depravato	depravatis
Vokativ	deprauata, depravatum, depravate	depravati, deprauata, depravatae

PPA
	Singular	Plural
Nominativ	depravans	depravantia, depravantes
Genitiv	depravantis	depravantium, depravantum
Dativ	depravanti	depravantibus
Akkusativ	depravans, depravantem	depravantia, depravantes
Ablativ	depravante, depravanti	depravantibus
Vokativ	depravans	depravantia, depravantes

PFA
	Singular	Plural
Nominativ	depravaturus, depravatura, depravaturum	depravaturi, depravatura, depravaturae
Genitiv	depravaturi, depravaturae, depravaturi	depravaturorum, depravaturorum, depravaturarum
Dativ	depravaturo, depravaturo, depravaturae	depravaturis
Akkusativ	depravaturam, depravaturum, depravaturum	depravatura, depravaturos, depravaturas
Ablativ	depravatura, depravaturo, depravaturo	depravaturis
Vokativ	depravatura, depravaturum, depravature	depravaturi, depravatura, depravaturae

Gerundivum
	Singular	Plural
Nominativ	depravandum, depravandus, depravanda	depravandi, depravanda, depravandae
Genitiv	depravandi, depravandi, depravandae	depravandarum, depravandorum, depravandorum
Dativ	depravando, depravando, depravandae	depravandis
Akkusativ	depravandam, depravandum, depravandum	depravandos, depravandas, depravanda
Ablativ	depravanda, depravando, depravando	depravandis
Vokativ	depravandum, depravande, depravanda	depravandi, depravanda, depravandae

Wortschatz · Textstellen · Datenschutz · Impressum